Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dojížďka do zaměstnání jako faktor poptávky po dopravě
ŠVEHLOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřena na dojížďku do zaměstnání ve Strakonicích. Cílem je vyhodnocení vlivu poptávky po dopravě na základě ekonomické aktivity, času stráveného dojížďkou a dopravním prostředkem např. automobily, kola, veřejná doprava. Tato práce se také zabývá analýzou dat z databázového softwaru Bisnode Albertina, dále rozborem dat frekvence dopravy na příjezdových komunikacích do Strakonic z webových stránek Ředitelství silnic a dálnic a sběrem dat od společností jež se účastnily dotazníkového výzkumu v roce 2019. V neposlední řadě jsou rozebírány parkovací možnosti ve městě a na závěr je v krátkosti nabídnuto možné řešení pro zlepšení dopravy ve Strakonicích.
Dojížďka do zaměstnání podle volby dopravního prostředku: změny hlavních dopravních módů v závislosti na vzdálenosti na příkladu dvou krajských měst v letech 2001 a 2011
Petráš, Marek ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Jaroš, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit změnu významu hlavních dopravních módů v intercenzálním období na příkladu dvou krajských měst. Práce je založena na výsledcích censů 2001 a 2011. Práce vychází ze základního předpokladu, že v důsledku ekonomického boomu v Česku (2003-2008), ale i hospodářské krize (2008-2010) došlo k zásadním změnám při dojížďce za prací z hlediska volby dopravního prostředku. Jedná se především o zvýšení role individuální automobilové dopravy a pokles významu hromadné dopravy. Výzkum se zaměřuje též na změny ve vzdálenostech, ze kterých jsou zkoumané dopravní prostředky využívány. Pro hodnocení jsou použity základní statistické a kartografické postupy. Výsledky potvrzují vzestup podílů automobilové dopravy na úkor ostatních dopravních prostředků, především autobusové dopravy. Obě města se vyznačují nadprůměrným podílem železniční dopravy ve srovnání s celostátními údaji. Ta si zachovala svůj význam především podél hlavních železničních koridorů. Průměrná vzdálenost dojížďky se zvětšila u všech dopravních prostředků. I přesto se ukázalo, že zkoumané prostředky dosahují v roce 2011 svých maximálních hodnot v podobných vzdálenostech jako v roce 2001.
Dopravní chování zaměstnanců Jaderné elektrárny Dukovany a jejich motivace ke stěhování za prací
Pokorný, Jan ; Jaroš, Václav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou dopravního chování zaměstnanců Jaderné elektrárny Dukovany a jejich ekonomickou migrací. Elektrárna leží na pomezí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a představuje významný subjekt z hlediska snižování míry nezaměstnanosti zejména na Třebíčsku. Hlavní cíle této bakalářské práce jsou identifikace základních parametrů mobilitního chování za účelem dojížďky do zaměstnání a nalezení hranice ochoty přistěhovat se blíže k místu výkonu práce, podmíněnou zejména časovými náklady na dojížďku. Z rešerše literatury vyplívá fakt, že pro identifikaci dopravního chování je zásadní volba dopravního prostředku, která závisí na individuálních ekonomických podmínkách, dále souvisí s akcesibilitou oblasti bydliště jedince či početností rodiny. Data získaná dotazníkovým šetřením jsou zanalyzována a diskutována s literaturou. V závěru páce jsou zhodnoceny veškeré postupy a cíle této práce a je navrženo další možné rozšíření práce. Klíčová slova: mobilita, dopravní chování, dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání, ekonomická migrace, stěhování za prací
Regionální dopad na nezaměstnanost při hypotetickém uzavření jaderných elektráren Dukovany a Temelín
Hájková, Eva ; Říhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem uzavření jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zejména řeší dopad na nezaměstnanost při tomto uzavření. Nejdůležitějším cílem je zjištění, zda uzavření elektráren postihne pouze regiony, ve kterých elektrárny působí, nebo i přilehlé regiony. Teoretická část obsahuje základní pojmy související s tématem, jako je nezaměstnanost, migrace nebo energetika. V praktické části jsou analyzována data z Českého statistického úřadu související s dojížďkou do zaměstnání a rozhovory s představiteli každé z elektráren. Na základě provedené analýzy lze říci, že uzavření by postihlo nejvíce regiony, ve kterých elektrárny sídlí. Dalšími postiženými regiony v případě elektrárny Temelín by byly přilehlé okresy, v případě elektrárny Dukovany by uzavření postihlo i sousedící kraj.
Dojížďka do zaměstnání podle volby dopravního prostředku: změny hlavních dopravních módů v závislosti na vzdálenosti na příkladu dvou krajských měst v letech 2001 a 2011
Petráš, Marek ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Jaroš, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit změnu významu hlavních dopravních módů v intercenzálním období na příkladu dvou krajských měst. Práce je založena na výsledcích censů 2001 a 2011. Práce vychází ze základního předpokladu, že v důsledku ekonomického boomu v Česku (2003-2008), ale i hospodářské krize (2008-2010) došlo k zásadním změnám při dojížďce za prací z hlediska volby dopravního prostředku. Jedná se především o zvýšení role individuální automobilové dopravy a pokles významu hromadné dopravy. Výzkum se zaměřuje též na změny ve vzdálenostech, ze kterých jsou zkoumané dopravní prostředky využívány. Pro hodnocení jsou použity základní statistické a kartografické postupy. Výsledky potvrzují vzestup podílů automobilové dopravy na úkor ostatních dopravních prostředků, především autobusové dopravy. Obě města se vyznačují nadprůměrným podílem železniční dopravy ve srovnání s celostátními údaji. Ta si zachovala svůj význam především podél hlavních železničních koridorů. Průměrná vzdálenost dojížďky se zvětšila u všech dopravních prostředků. I přesto se ukázalo, že zkoumané prostředky dosahují v roce 2011 svých maximálních hodnot v podobných vzdálenostech jako v roce 2001.
Geografické aspekty dojížďky za prací v okrese Jindřichův Hradec - komparace sčítání 1991 a 2011
ŘIMNÁČOVÁ, Šárka
Bakalářská práce popisuje změny v dojížďce za zaměstnáním v okrese Jindřichův Hradec mezi roky 1991 a 2011. Cílem této práce je geografická analýza zaměřená na vývoj geografických aspektů dojížďky za prací a popsání a zhodnocení změn v dojížďce za prací probíhající v období mezi cenzy 1991 a 2011 v rozsahu okresu Jindřichův Hradec. Analýza obsahuje zpracování sociogeografické regionalizace okresu na základě dojížďky za prací (vymezení středisek a spádových území), vymezení dojížďkového zázemí okresního města na základě dojížďky za prací, porovnání dojížďkových regionů s vymezením regionů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů a dále syntéza zkoumané problematiky, její komplexní zhodnocení a porovnání výsledků ze sledovaných období.
KAŽDODENNÍ PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V REGIONU BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM: ANALÝZA VYBRANÝCH PROCESŮ A JEJICH GEOGRAFICKÝCH PODMÍNĚNOSTÍ
VÍCHA, Lukáš
Bakalářská práce se věnuje tématu každodenní prostorové mobility v POÚ Bystřice nad Pernštejnem, analýze vybraných procesů a jejich geografických podmíněností. Zaměřuje se na analýzu údajů o prostorové mobilitě obyvatel sledovaného regionu, pomocí šetření v domácnostech v typově odlišných oblastech. Smyslem celého výzkumu je identifikace hlavních forem, cílů, účelu a způsobů mobility obyvatel a hledání jejich geografických podmíněností.
Analýza dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji ve vybraných letech v rámci období 2001-2011
Bambula, Martin ; Krejčová, Nikola (vedoucí práce) ; Kolařík, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji ve vybraných letech v rámci období 2001 -- 2011, přičemž jednotlivé roky, které jsou předmětem zkoumání, jsou vybrány na základě dostupnosti statistických údajů ČSÚ, nebo v odborných studiích vztahujících se k dané problematice. Teoretická část obsahuje definice základních pojmů spojených s migrací a dojížďkou do zaměstnání, výpočet migračního salda a stručnou charakteristiku Středočeského kraje, jejíž součástí je i popis socio-ekonomické a demografické situace v kraji. Obsahem druhé kapitoly je samotná analýza dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji. Na konci této kapitoly jsou shrnuty výsledky analýzy, identifikovány hlavní směry dojížďky ve sledovaném období a odhadnut budoucí vývoj dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji. V práci jsou použita data z Českého statistického úřadu ze SLDB a VŠPS. Metody, které byly použity při vytvoření práce, jsou analýza a komparace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.